ВІДОБРАЖЕННЯ СПРАВИ ЕНГЕЛЬБЕРТА КУЧЕРИ В ЧЕСЬКОМУ ДРУЦІ
DOI:
https://doi.org/10.24144/2523-4498.2(43).2020.217447Ключові слова:
Енгельберт Кучера, політичні партії, Комуністичний інтернаціонал, Чехословацька Республіка, газети.Анотація
В період Першої світової війни та після виникнення незалежної Чехословаччини (1918) соціалістичний рух у новій республіці пройшов стадію диференціації поглядів, внаслідок чого відбувся розкол чеської соціально-демократичної партії. Ліва фракція в 1921 р. відокремилась і заснувала Комуністичну партію Чехословаччини у складі ІІІ Інтернаціоналу. Частиною запеклої внутрішньопартійної, а згодом – міжпартійної боротьби була й так звана справа Кучери, спричинена оприлюдненням інформації про вимогу Комуністичного інтернаціоналу, інтерпретовану Белою Куном, викликати в країні пролетарську революцію, що призведе також до ліквідації буржуазної Чехословацької Республіки. Повідомлення викликало негативну реакцію громадськості та преси, і керівництво соціал-демократичної партії, орієнтоване на реформи, скористалося цими настроями для дискредитації комунізму та комуністичної партії. Перед Першою світовою війною молодий Енгельберт Кучера працював робітником на Південній Моравії та був одним із затятих функціонерів соціал-демократичної партії. Після оголошення війни він був призваний до австро-угорської армії та опинився на південному фронті. Тут він незабаром потрапив у російський полон. Після жовтневої революції 1917 року його мислення змінилося, і він приєднався до радикально налаштованих більшовиків. Вступив до Російської комуністичної партії (більшовиків) і був також засновником Комуністичної партії Чехословаччини на Русі. Проте, повернувшись на батьківщину та розмірковуючи про розвиток подій у радянській Росії в 1917 – 1921 рр. і ситуацію в комуністичному русі Чехословаччини, Кучера переглянув свої погляди. Він відхилився від більшовизму, залишив ліве марксистське крило соціал-демократії та став критиком насильницьких методів, що супроводжують трансформацію суспільства. Він був переконаний, що оптимальним способом утвердження соціалізму є не революція, а еволюція, шлях реформ, якого дотримувалося праве крило чеської соціал-демократії. Це переконання він зберіг аж до смерті. Змістом представленої статті є уривок життєвого шляху Кучера. У ній представлені дані його найкритичнішого етапу. Справа, спричинена Кучерою, реконструйована за матеріалами окремих статей, опублікованих у друку, що виходив у чеських землях.
Посилання
Adibekov, G. M. (ed.), 2004. Politbjuro CK RKP(b) i Komintern 1919 – 1943. Dokumenty, Moskva: Rossijskaja političeskaja encyklopedija, 608 s.
AMP, f. Engelbert Kučera (1912 – 1967), k. 406/7, Životopis, 1. díl, od narození do konce protektorátu; 2. díl, od května 1945.
Bechyně, Janík, Kučera v Olomouci. Zdrcující porážka komunistů, Nový den, 1921, r. 3, č. 83, 19. 10., s. 3–4.
Béla Kun na válečné stopě, Stráž socialismu, 1921, r. 2, č. 150, 26. 8., s. 2.
Bela Kun přítelem Československé republiky, Stráž socialismu, 1921, r. 2, č. 132, 4. 8., s. 5.
Beneš, F., 1920. Agenti-provokatéři v dělnickém hnutí a v republice: řeč redaktora Fr. Beneše před soudem a různé svědecké výpovědi v jeho soudním sportu s československými komunisty, Moravská Ostrava: Duch času, 30 s.
Benko, J., 2012. Boľševizmus: medzi Východom a Západom (1900 – 1920), Bratislava: Historický ústav SAV v Prodama, 218 s.
Benko, J., 2007. K možnostiam, metódam a prostriedkom činnosti Kominterny v strednej Európe v prvých rokoch existencie (1919 – 1922): Na hranici legality a ilegality. Radikálny socializmus a komunizmus na Slovensku (1918 – 1989): spoločnost' medzi demokraciou a totalitou, Banská Bystrica: Katedra historie fakulty humanitných vied Univerzity Mateja Bela, Historický ústav Slovenskei akadémie vied, s. 11–25.
Benko, J., 2012. Sovietske Rusko, Kominterna a financovanie komunistického hnutia v strednej Európe 1917 – 1922. Český a slovenský komunismus (1921 – 2011), Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Ústav pro studium totalitních režimů, s. 317–332.
Borsanyi, G, 1993. The life of a Communist revolutionary, Béla Kun, Boulder – New York: Columbia University Press, 520 p.
Burian, E., 1921. „Komunistický puč“ ve světle pravdy, Rovnost, r. 37, č. 6, 7. 1., s. 1.
Cizí peníze a socialistická frakce, Našinec, 1921, r. 57, č. 58, 14. 7., s. 4.
Časové poznámky, Rovnost, 1921, r. 37, č. 195, 16. 7., s. 5.
Čelovský, B., 2002. Strážce nové Evropy. Prapodivná kariéra novináře Emanuela Vajtauera. Šenov u Ostravy: Tilia, 204 s.
Československá republika musí zmizet, Pozor, 1921, r. 28, č. 189, 12. 7., s. 2.
Československo musí zmizet z mapy Evropy!, Rudé právo, 1921, r. 2, č. 167, 19. 7., s. 3.
Československý stát. Čeští komunisté v cizích službách, Národní listy, 1921, r. 61, č. 189, 12. 7., s. 1.
Čeští komunisté v cizím žoldu, Národní listy (večerní vydání), 1921, r. 61, č. 188, 11. 7., s. 1–2.
D. P. J., 1925. Kdo a jak byl proti nám, Česká ročenka 2, s. 26–43.
Dokument komunistické politické zvrhlosti, Hlas lidu, 1921, v. 36, no. 77, 12. 7., s. 2.
Drabkin, J. S., (ed.), 1998. Komintern i ideja mirovoj pevoljucii. Dokumenty, Moskva: Nauka, 949 s.
Engelbert Kučera, Rovnost, 1921, r. 37, č. 190, 11. 7., s. 3.
E. Kučera mluví…, Stráž lidu, 1921, r. 3, č. 110, 21. 10., s. 2–3.
Engelbert Kučera mluví, Lidové noviny, 1921, r. 29, č. 366, 24. 7., s. 2.
Engelberte Kučero, žaluj nás, Socialistická Budoucnost, 1921, r. 19, č. 165, 17. 7., s. 2.
Fajmon, H., Balík, S., Hloušková, K. (eds.), 2006. Dusivé objetí. Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokratů a komunistů, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 151 s.
Firsov, F. I., 2007. Sekretnyje kody istorii Kominterna, Moskva: AIRO, 576 s.
Galandauer, J., 1986. Bohumír Šmeral. 1914 ‒ 1941, Praha: Svoboda, 513 s.
Hanzlík, F., 1997. Únor 1948. Výsledek nerovného zápasu, Praha: Prewon, 255 s.
Hůla, B., Když se probudí svědomí, Rudé právo, 1921, r. 2, č. 163, 14. 7., s. 1–2.
Jak píše dělník o Engelbertu Kučerovi a Františku Benešovi, Rudé právo, 1921, r. 2, č. 215, 14. 9., s. 5.
Ještě nežaloval! Rovnost, 1921, r. 37, č. 230, 21. 8., s. 2.
K analysi Kučerova odhalení, Duch času, 1921, r. 23, č. 195, 27. 7., s. 2–3.
Kalvoda, J., 1998. Genese Československa, Praha: Panevropa, 607 s.
Kaplan, J., 1986. Život Františka Kozy Permského (1896 – 1942), Hradec Králové: Kruh, 91 s.
Kaplan, K., 1997. Pět kapitol o únoru, Brno: Doplněk, 556 s.
Kárník, Z., 2000. České země v éře První republiky, 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918 – 1929). Praha: Libri, 571 s.
Kárník, Z., 1966. První pokusy o založení komunistické strany v Čechách, Praha: Academia, 67 s.
Kárník, Z., 1996. Socialisté na rozcestí. Habsburk, Masaryk nebo Šmeral. 2. vyd. Praha: Karolinum, 554 s.
Kdo je Engelbert Kučera?, Rudé právo, 1921, r. 2, č. 167, 19. 7., s. 1.
Kdo jsou podvodníci?, Právo lidu, 1921, r. 30, č. 170, 22. 7., s. 2.
Ke Kučerově odhalení, Večerník Práva lidu, 1921, r. 10, č. 163, 22. 7., s. 2.
Ke schůzím E. Kučery, Nový den, 1921, r. 3, č. 82, 15. 10., s. 1.
Klevanskij, A. Ch., 1973. Českoslovenští internacionalisté a legionářský sbor v Rusku, Praha: Horizont, 250 s.
Klír, M., 1964, 1965. Úloha B. Šmerala při vypracování stranicko-taktické orientace KSČ, Příspěvky k dějinám KSČ, r. 4, č. 5, s. 651–684; r. 5, č. 1, s. 3–40.
Kocman, A., Pletka, V., Radimský, J., Trantírek, M., Urbánková, L. (eds.), 1969. Boj o směr vývoje československého státu, 2. červenec 1919‒květen 1921, sv. 2. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 404 s.
Kol., 1989. Julius Volek-Choráz. Sborník projevů z ideologické konference OV KSČ v Prostějově konané dne 16. června 1988, Prostějov: Dům politické výchovy OV KSČ, 59 s.
Komunistické nesnáze. Další odhalení zatajena, Tribuna, 1921, r. 3, č. 165, 15. 7., s. 3.
Kořalka, J., 1996. Češi v habsburské říši a v Evropě 1815 – 1914. Sociálněhistorické souvislosti vytváření novodobého národa a národnostní otázky v českých zemích, Praha: Argo, 354 s.
Kotyk, J., 2018. Anarchokomunista Jaroslav Petrlík – Salát, pozapomenutý pardubický rodák – ke 100. výročí bolševické revoluce, Zprávy Klubu přátel Pardubicka Pardubice 53, č. 1–2, s. 61–63.
Kučera, E., 1921. III. internacionála a Československá republika, Stráž socialismu, r. 2, č. 153, 30. 8., s. 1–2.
Kučerova odhalení, Pozor, 1921, r. 28, č. 193, 16. 7., s. 1.
Kulisa mluví, kulisa „dělá zeď, Večerník Práva lidu, 1921, r. 10 (30), č. 164, 23. 7., s. 1.
Lazitch, B. M., Drachkovitch, M. M., 1986. Biographical Dictionary of the Comintern, Stanford, CA: Hoover Institution Press, 532 p.
Malíř, J., Marek, P. a kol., 2005. Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 – 2004. Sv. 1 a 2, Brno: Doplněk, 1 825 s.
Marek, P., 2016. Proces Karla Švihy (1914), Schelle, K., Tauchen, J. (eds.), Encyklopedie českých právních dějin, 8. Procesy (do roku 1949), Plzeň: Aleš Čeněk, s. 190–195.
Miliony z Ruska, Stráž lidu, 1921, v. 2, no. 78, 16. 7, p. 2–3.
Moskevské peníze na rozbití Československé republiky, Pondělí. Sportovní věstník, 1921, r. 3, č. 56, 11. 7., s. 1.
Muna, A., 1920. Můj proces. Jak se vyrábějí velezrádné procesy v československé republice za vlády «socialistického» ministerského předsedy, Praha: Sociální demokrat, 68 s.
Muna, A., 1919. Ruská revoluce a československé hnutí na Rusi: Řeč soudruha Muny pronesená na schůzi v Dělnickém domě na Kladně 12. ledna 1919, 2. vyd., Kladno: Svoboda, 54 s.
NA Praha, f. MZV, VAMZV, k. 3475 – Organizace podlosti, Národní demokracie, 14. 7. 1921.
NA Praha, f. MZV, VAMZV, k. 3475 – Protikomunistický plakát, Venkov, 22. 7. 1921.
NA Praha, f. MZV, VAMZV, k. 3475 – Kommunismus und Sozialdemokratie, Prager Presse, 24. 7. 1921.
Němci chrání komunisty, Pozor, 1921, r. 28, č. 197, 20. 7., s. 2.
Nový důkaz proti komunistům, Stráž socialismu, 1921, r. 2, č. 118, 19. 7., s. 2.
O těch pěti milionech, Rudé právo, 1921, r. 2, č. 163, 14. 7., s. 7.
Obětovaný národ, Právo lidu, 1921, r, 30, č. 160, 10. 7., s. 1.
Odhalení Engelberta Kučery, Čas (večerník), 1921, r. 31, č. 164, 23. 7., s. 2.
Ochránce zlodějů a koupených duší, Hlas lidu, 1921, r. 36, č. 84, 28.7., s. 3.
Olivová, V., Kvaček, R., 1967. Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1945. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 583 s.
Olivová, V., 2000. Dějiny první republiky, Praha: Karolinum, 355 s.
Pan Engelbert Kučera, Rovnost, 1921, r. 37, č. 146, 28. 5., s. 5.
Petruševskij, I. P., 1924. Fryné, Plzeň: Nová doba, 150 s.
Pichlík, K., 1991. Bez legend. Zahraniční odboj 1914 ‒ 1918. Zápas o československý program, Praha: Panorama, 419 s.
Podařená společnost, Moravská orlice, 1921, r. 59, č. 121, 31. 5., s. 2.
Podvodník a vyděrač Kučera, Rovnost, 1921, r. 37, č. 195, 16. 7., s. 1–2.
Poselství Čičerinovo Francii a Československá republika, Rovnost, 1921, r. 37, č. 227, 18. 8., s. 2.
Probuzené svědomí, Rudé právo, 1921, r. 2, č. 258, 4. 11., s. 6–7.
Prodali vlastní svědomí a příslušníky své strany, Právo lidu, 1921, r. 30, č. 160, 10. 7., s. 1–3.
Prohlášení, Rudé právo, 1921, r. 2, č. 171, 23. 7., s. 1.
Projev soudruha Bely Kuna. „Odhalení“, Rovnost, 1921, r. 37, č. 234, 25. 8., s. 1.
Rázný projev Bely Kuna proti lživé kampani Kučerově, Rudé právo, 1921, r. 2, č. 199, 26. 8., s. 4.
Richtr, K., Probuzené proletářské svědomí a láska k vlasti, Rudé právo, 1921, v. 2, no. 170, 22. 7., s. 2.
Rovnost zase nadává, Stráž socialismu, 1921, r. 2, č. 115, 15. 7., s. 4.
Tomášek, D., 2005. Nevyhlášená válka. Boje o Slovensko 1918–1920, Praha: Epocha, 260 s.
Vatlin, A., 2009. Komintern. Ideji, rešenija, suďby, Moskva: Rossijskaja političeskaja encyklopedija, 374 s.
Veber, V., 2008. Osudné únorové dny, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 426 s.
Vrbata, J. (ed.), 1997. Sborník dokumentů k vnitřnímu vývoji v českých zemích za 1. světové války 1914 ‒ 1918, 5. Rok 1918, Praha: Státní ústřední archiv, 382 s.
Sommer, K., 1961. O ustavení marxistické levice a založení KSČ na Prostějovsku, Prostějov: Komise pro regionální dějiny při OV KSČ, 115 s.
Sommer, K., 1965. Z bojů dělnické třídy a KSČ na Prostějovsku v letech 1921 – 1929, Brno: Blok, 200 s.
Sommer, V., 2007. Bilance jednoho projektu – KSČ a radikální socialismus 1918 – 1989, Soudobé dějiny 14, č. 4, s. 819–829.
Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, stenografický protokol 73. schůze 15. 7. 1921. [Online]. Доступно: https://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/073schuz/s073001.htm (cit. 1. 9. 2020).
Sršatá pokřivená Rovnost, Stráž socialismu, 1921, r. 2, č. 112, 12. 7., s. 5.
Strach před Kučerou, Hlas lidu, 1921, r. 36, č. 81, 21. 7., s. 3.
Synek, J., 1958. Vzpomínky na léta 1917 – 1921, Časopis Matice moravské 77, č. 1/2, s. 198–203.
Tomeš, J., 2005. Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005. Biografický slovník, Praha: Česká strana sociálně demokratická, 249 s.
Tomeš, J., 2006. Oldřich Eduard Berger. Biografický slovník českých zemí, 4. Bene-Bez, Praha: Libri, s. 428.
Veselý, J., 1954. Češi a Slováci v revolučním Rusku 1917 – 1920, Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 235 s.
Wolker, J., 1954. Próza a divadelní hry, Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 512 s.
Volkogonov, D., 1994. Lenin. A New Biography, New York: Simon and Schuster, 608 p.
Za sovětské démanty a zlato, Hlas lidu, 1921, r. 36, č. 78, 14. 7., s. 1–2.
Zdrcující odhalení o plánech Moskvy!, Socialistická Budoucnost, 1921, r. 19, č. 160, 12. 7., s. 1.
Zdrcující soud ostravského dělnictva nad komunistickými násilníky, Duch času, 1921, r. 23, č. 206, 2. 8., s. 1–2.
Zlato a diamanty, Nový den, 1921, č. 61, 30. 7., s. 3.
Zubov, A., 2014. Dějiny Ruska. 20. století, 1, Praha: Argo, 949 s.
Žoldnéři nepřátel československé republiky, Stráž socialismu, 1921, r. 2, č. 112, 12. 7., s. 1–2.
##submission.downloads##
Як цитувати
Номер
Розділ
Ліцензія
Це журнал із відкритим доступом, що означає, що весь вміст є у вільному доступі користувачеві або його установі безкоштовно. Користувачам дозволяється читати, завантажувати, копіювати, розповсюджувати, друкувати, шукати або посилатись на повні тексти статей, або використовувати їх у будь-яких інших законних цілях, не вимагаючи попереднього дозволу видавця чи автора. Це відповідає визначенню BOAI щодо відкритого доступу.
